INFOMET
Informační stránky Českého hydrometeorologického ústavu
Vydavatel
ČHMÚ Na Šabatce 2050/17
143 06 Praha 4
Telefonní, mailové spojení
Ústředna
244 031 111
e-mail
chmi(..)chmi.cz
Telefonní, mailové spojení
Tiskový mluvčí
724 342 542
Internet
www.chmi.cz
Doporučení
Validní zobrazení webu v prohlížečích Firefox a Chrome
kalendárium
2018-04-25
22:23 UTC
středa
rok
den 115
31.5 %
slunce
6.1
14.89
23.0
teplota Apr [°C]
-3.4
12.56
28.4
Předpověď počasí
Předpověď počasí pro ČR vydává ČHMÚ 5x denně. Pro nejnovější předpověď stačí jeden klik na kapky.
Teplota aktuálně
Kde je teplo a kde zima? Přehled teplot na vybraných stanicích a jejich průběh v uplynulých hodinách snadno odečtete z grafů, stačí kliknout na obrázek.
SRÁŽKY AKTUÁLNĚ
Pro rychlý přehled o výskytu srážek, bouřek a jejich intenzitě sledujte aktuální radarové snímky, rychlý odkaz kliknutím na obrázek.
UV INDEX
Jaká je na dnešek předpověď UV indexu v případě jasného počasí? Klikněte na obrázek a uvidíte situaci nad celou Evropou.
POČASÍ V EVROPĚ
Jak bude zítra jinde v Evropě? Stačí kliknout na obrázek.
Březen
Březen 2018 byl na území ČR teplotně podnormální a srážkově normální. Průměrná teplota byla o 2,1 °C nižší než normál 1981-2010.
Zajímavosti z družic
2018-04-25 11:51 UTC   Tomáš Mejstřík
V průběhu minulého týdne na středozádě Spojených států zažili sněžení v nezvykle pozdním jaru. Obrázek z 19. dubna tohoto roku zachycuje oblast kolem Velkých jezer v přirozených barvách, tak je sníh zobrazen bílou barvou, hnědou barvou pak terén. Zasněžená oblast sahá až k 42 stupni severní šířky, což je přibližně
Teplota moří
2018-04-24 08:08 UTC   Štefan Handžák
V západním Středomoří se teplota vody pohybuje od 15 do 17 °C, směrem k východu stoupá, na jihovýchodě Turecka a severu Egypta je teplota kolem 20 °C. Na pobřeží Rumunska a Bulharska u Černého moře je teplota 12 až 14 °C. Nejchladnější je Baltské a Severní moře u pobřeží Polska a Německa jen 5 až 8 °C.
Minimální teploty tento týden
2018-04-23 10:45 UTC   Štefan Handžák
Průměr minimálních teplot vzduchu byl v noci na pondělí 23. dubna v rámci Česka 9,9 °C, nejnižší v Moravskoslezském kraji 6,6 °C a nejvyšší v Ústeckém kraji 12,2 °C. Nejnižší teplotu zaznamenala Jizerka, rašeliniště -0,4 °C. V noci na úterý poklesnou teploty na 14 až 10 °C, na západě území až na 8 °C. V noci na středu a na čtvrtek bude průměr minimálních teplot kolem 10 °C. Nejchladnější noc bude pravděpodobně noc na pátek, kdy teploty klesnou na 6 až 2 °C a místy se vyskytnou přízemní mrazíky.
Je Teplé dubnové období něco mimořádného?
2018-04-22 12:52 UTC   Jaroslav Rosa
Je teplé dubnové počasí letošního jara něčím mimořádným? Odpověď zní: „Není“. Obdobné synoptické situace lze najít v historii, i když ne tak výrazně teplá období. Podobná situace byla v roce 2012, kdy teploty v poslední dekádě měsíce dubna začaly stoupat a přehouply se až do první dekády května. Tehdy byla 29. 4. 2012 zaznamenána nejvyšší teplota v měsíci dubnu na stanici Plzeň-Bolevec a Brandýs nad Labem-St. Boleslav s hodnotou 31,8 °C. Podobný průběh teplot je i v letošním dubnu, jen o týden dříve. V následujícím 17.
Dnešní rekordní maxima
2018-04-21 15:04 UTC   Michaela Valachová
Dnes byl pravděpodobně zatím nejteplejší den tohoto roku. Nejvyšší teploty se většinou pohybovaly mezi 24 a 28 °C, dvě stanice zaznamenaly teplotu přes 29 °C (viz tabulka). Tropický den, tedy den s teplotou 30 °C a vyšší, zatím nebyl k 17:00 SELČ nikde zaznamenán, maxima už se mohou změnit jen v řádu desetin stupně.

Srážkový deficit v 16. dubnovém týdnu se prohlubuje
2018-04-21 08:57 UTC   Jaroslav Rosa
Počasí v tomto týdnu je většinou slunečné a beze srážek, jenom na začátku týdne, v pondělí 16. 4. a v noci na úterý 17. 4., bylo zataženo až oblačno a místy pršelo, zejména v Čechách. V úterý bylo během dne již jasno až polojasno a beze srážek. V ostatních dnech až do dnešního sobotního rána se žádné srážky nevyskytovaly. První nesmělé dešťové kapky můžeme očekávat až zítra, v neděli, během odpoledne a večera, kdy by se mohly vyskytovat ojediněle přeháňky nebo i bouřky se srážkovými úhrny od 0 do 3 mm, v bouřkách kolem 10 mm.
DNEŠNÍ REKORDNÍ TEPLOTY
2018-04-20 16:17 UTC   Pavel Šimandl
Dnešní maximální teploty vystoupily na 24 až 28 °C, na severovýchodě ČR se pohybovaly kolem 23 °C (viz obrázek).
Nejvyšší teplota byla naměřena v Praze-Karlově (28,6 °C), na pomyslném 2. místě skončila meteorologická stanice v Plzni-Bolevci (28,4°C) a 3. místo obhájila stanice v Doksanech (28,3 °C).
Ranní minima 20. dubna 2018
2018-04-20 09:00 UTC   Jaroslav Rosa
Tento týden se projevuje vyššími teplotami nejen přes den, ale i v noci. U nočních teplot na stanicích do 600 m n. m. je skutečný rozsah velký. Včerejší nejvyšší denní teploty se pohybovaly na 195 stanicích do 600 m n. m. od 22,0 °C do 26,5 °C. Nejvyšší teploty byly naměřeny na těchto stanicích: 26,5 ° Brno, Žabovřesky; 26,2 °C Olomouc, Holice; 26,0 °C Kobylí; 25,9 °C Lednice; 25,9 °C Plzeň, Bolevec. Průměrná teplota maximálních denních teplot pro republiku byla 23,7 °C.
Rekordní maximální teploty pro 19. Dubna
2018-04-19 17:28 UTC   Josef Hanzlík
Teploty v průběhu dnešního dne, jako již poněkolikáté v průběhu letošního dubna, opět stoupaly přes letních 25 °C (obr.1) a zároveň přepisovaly historická rekordní maxima pro den 19.4. Nejvyšší teplota byla naměřena na stanici Brno, Žabovřesky 26,5 °C, následovaná stanicí Olomouc, Holice 26,2 °C. Dosavadní rekord maximální teploty dnes 19. 4. přepsalo 41 stanic z celkového počtu 146, s měřící řadou alespoň 30 let (28 %, obr.2).
Vyhodnocení globálního klimatu v březnu 2018
2018-04-19 11:05 UTC   Hujslová Jana
Americká NOAA dnes vydala pravidelné klimatologické vyhodnocení uplynulého měsíce. Březen 2018 byl podle této zprávy pátým nejteplejším v historii měření (od roku 1880). Globální teplota byla 0,83 °C nad průměrem 20. století 12,7 °C. Regionálně se teplotní poměry ale výrazně lišily.

Teplotně podprůměrný březen zaznamenala většina Evropy, západu a severu Ruska, pevninských USA a západní poloviny Kanady. Rakousko, Finsko, Švédsko a Spojené království zaznamenaly nejchladnější březen za posledních 5 let.

Nadprůměrně teplé počasí v Evropě
2018-04-18 09:58 UTC   Hujslová Jana
Po zadní straně tlakové výše, jejíž střed se udržuje nad střední Evropou, proudí do západní Evropy teplý vzduch, během zítřka a pátku pronikne i do střední Evropy a na jih Skandinávie. Maximální teploty se během následujících dní budou pohybovat v některých oblastech i více než 10 °C nad dlouhodobým normálem, zejména v západní, severní a střední Evropě (Obr. 1 a 2).
LETOŠNÍ DUBEN A SRÁŽKY
2018-04-17 09:06 UTC   Pavel Šimandl
Včerejší srážková epizoda, při které napršelo nejvíce v Ústeckém kraji (viz obrázek), částečně zlepšila negativní srážkovou bilanci trvající od začátku dubna. V rámci ČR spadla v první polovině letošního dubna zhruba jen polovina srážkového normálu.
Rekordně teplá noc
2018-04-16 10:38 UTC   Štefan Handžák
Průměr minimálních teplot vzduchu byl v rámci Česka v noci na dnes 16. dubna až 13 °C, nejnižší v Karlovarském a Plzeňském kraji 10,8 °C a nejvyšší v Jihomoravském a Zlínskem kraji 14,2 °C. Přitom dlouhodobý průměr (normál) minimálních teplot pro polovinu dubna je +2 °C. Nejnižší teplotu měl dnes ráno Březník na Šumavě, kde bylo kolem +2 °C. Naopak nejvyšší minimální teplota byla v Bojkovicích ve Zlínském kraji 16,7 °C. Ze 146 meteorologických stanic, které měří 30 let a více, jen 7 nemělo rekordně nejvyšší minimální teplotu v noci na 16.
Rekordní maximální teploty 15. dubna
2018-04-15 15:02 UTC   Hujslová Jana
Po zadní straně tlakové výše nad východní Evropou k nám proudí teplý vzduch. Teploty dnes proto znovu stoupaly nad 20 °C a na pěti stanicích v Moravskoslezském kraji byl zaznamenán letní den. Nejvyšší teplotu naměřila stanice Karviná 25,7 °C, přes 25 °C bylo také na stanicích: Ostrava, Poruba 25,4 °C, Ropice 25,4 °C, Bohumín, Záblatí 25,4 °C, Ostrava, Slezská Ostrava 25,2 °C.

Deštivé pondělí
2018-04-15 09:31 UTC   Štefan Handžák
V pondělí bude ovlivňovat počasí u nás brázda nízkého tlaku vzduchu s vlnícím se frontálním rozhraním. Na většině území se vyskytne občasný déšť, přeháňky, ojediněle i bouřky. Většinou spadne od 5 do 20 mm srážek. Ojediněle se vyskytnou i vydatnější srážky s úhrnem kolem 35 mm. Srážky budou doznívat ještě v úterý dopoledne na Moravě a ve Slezsku.
Úhrny srážek
2018-04-14 10:13 UTC   Štefan Handžák
Průměrný úhrn srážek v rámci Česka od včerejších 8 h do dnešních 8 h SELČ byl 3,9 mm, nejvyšší 6,3 mm na Vysočině a nejnižší na jižní Moravě 0,9 mm. Denní úhrn byl většinou od 0 do 10 mm, v bouřkách 10 až 20 mm. Plošný výskyt bouřek v rámci ČR byl 40 %. V neděli později odpoledne a večer se můžou objevit ojediněle přeháňky nebo bouřky, ale opět více srážek spadne v pondělí, kdy se na většině území vyskytne občasný déšť, přeháňky a místy bouřky. V pondělí spadne většinou 0 až 15 mm, ojediněle až kolem 30 mm srážek.
Rekordně teplá noc na pátek 13.4.
2018-04-13 07:39 UTC   Marie Odstrčilová
Příliv velmi teplého vzduchu od jihu, zatažená nebo skoro zatažená obloha a mírný vítr, to jsou podmínky pro to, aby přes noc neklesly teploty moc nízko. Všechny tyto podmínky byly splněny i v noci na pátek. Navíc ve čtvrtek byly překonány na mnoha stanicích (i těch měřících přes 100 let) denní teplotní rekordy a večer se obloha začala zatahovat. V Ústí nad Labem-Vaňově (měří 70 let) neklesla v noci na pátek teplota pod 17,1 °C, v Praze-Karlově (měří 97 let) pod 15,7 °C.
Teplotní rekordy
2018-04-12 13:03 UTC   Miloš Dvořák
Příliv velmi teplého vzduchu od jihu způsobuje, že na mnoha našich stanicích jsou překonávána maxima pro dnešní den. Ze stanic, které měří více než 100 let byly k 15 h překonány maximální teploty na osmi z deseti viz. přiložená tabulka. Na další mapě vidíme aktuální (15h)rozložení teplot.
WMO vyhodnocuje na Martiniku hurikánovou sezonu 2017
2018-04-12 10:21 UTC   Josef Hanzlík
Výbor pro Hurikány při WMO na svém 40. zasedání konaném tentokrát na ostrově Martinik, právě v těchto dnech (9-13. 4. 2018) zhodnocuje uplynulou hurikánovou sezónu roku 2017.
Vyhodnocení teploty na severní polokouli za měsíc březen 2018.
2018-04-11 09:35 UTC   Jaroslav Rosa
Na samém začátku měsíce března 2018 převládalo nad Evropou východní zonální proudění a hlavními tlakovými útvary byla tlaková výše nad Skandinávií a tlaková níže nad jihovýchodní Evropou, mezi kterými do střední Evropy proudil studený až velmi studený vzduch od severovýchodu až východu. Na východě kontinentu (Polsko, Rumunsko, Bulharsko, Ukrajina) v této době dosáhly minimální teploty hodnot od -20 do -25 °C. V druhém týdnu se charakter proudění nad Evropou změnil na meridionální.
scriptura   text
Kondenzační pruhy za letadly, contrails
2012-10-27  15:10 UTC
5 y  5 m  29 d  7 h  12 min 
Petr Dvořák
Složení atmosféry je souhrn řady plynů. Objemově nejvíce je zastoupen dusík (nitrogen, N) o objemu asi 78 %, dále kyslík (oxygen, O) s objemem asi 21 %. Zbývající zlomek objemu připadá na několik plynů, které vykazují v atmosféře dlouhodobě stálý objem, a také na malá množství plynů s objemem časově a prostorově proměnlivým. Sem řadíme např. vodní páru, oxid uhličitý nebo ozón. Některé plyny a příměsi se do atmosféry dostávají jak přirozenými procesy, tak i uměle jako důsledek antropogenních činností; totéž platí i pro opačný směr, kdy se tyto příměsi dostávají z atmosféry pryč. Průměrná doba setrvání molekul určité atmosférické příměsi je různá, v rozsahu od několika hodin až po milióny let, v závislosti na druhu příměsi. Dobu setrvání v atmosféře uvádí následující tabulka:

plyn
průměrná koncentrace (ppm)
přibl. čas setrvání
cyklus
Ar
9340
-
-
Ne
18
-
-
Kr
1,1
-
-
Xe
0,09
-
-
N2
780,840
106 roků
biologický, mikrobiologický
O2
209,460
10 roků
biologický, mikrobiologický
CH4
1,65
7 roků
biogenický, chemický
CO2
332
15 roků
antropogenní, biogenní
CO
0,05 až 0,2
65 dní
antropogenní, chemický
H2
0,58
10 roků
biogenní, chemický
N2O
0,33
10 roků
biogenní, chemický
SO2
10-5 až 10-4
40 dní
antropogenní, chemický
NH3
10-4 až 10-3
20 dní
biogenický, chemický, déšt
NO, NO2
10-6 až 10-2
1 den
antropogenní, chemický, blesky
O3
10-2 až 10-1
neznámo
chemický
HNO3
10-5 až 10-3
1 den
chemický, déšt
H2O
proměnlivé
10 dní
fyzikálně-chemický
He
5,2
10 let
fyzikálně-chemický


Spalování fosilního hydrokarbonového paliva znamená v ideálním případě oxidaci, jejímž produktem je pouze CO2 a H2O. Chemická rovnice dokonalého spalování tohoto paliva je:

CxHy + (x + ¼y)O2 → xCO2 + ½yH2O

Při spalování fosilního paliva dochází ke směšování molekul atmosférických plynů a molekul paliva (podle druhu paliva C7H16 nebo C8H18) v poměru vzduch-palivo typicky kolem 14,6. Když je vzduchu méně, nazývá se palivová směs bohatou, v opačném případě chudou. Spalování paliva je však vždy nedokonalé, tj. doprovázené nespálenými molekulami CO2, H2O a vedlejším produktem nedokonalého spalování je CO. Množství CO závisí na dané teplotě spalování a na tlaku plynu. Při spalování konvenčních fosilních paliv, smísených se vzduchem, dochází k oxidaci atmosférického dusíku N2 a produktem jsou sloučeniny NOx. Jejich vznik je podmíněn dodáním vysoké energie, proto oxidy dusíku vznikají při vysokých teplotách spalování, např. v pístových motorech v okamžiku nejvyšší teploty hoření.

Spálením 1 litru leteckého paliva Jet A-1 a smísením s příslušným množstvím vzduchu je vyprodukováno asi 3 kg vodní páry (produkt hoření uhlovodíků — při hoření se slučuje atmosférický kyslík s vodíkem v palivu), 1,2 kg CO2, 1 až 2 g CO, 6 až 16 g NOx, asi 0,05 až 0,7 g těkavých látek, 1 g oxidů síry SOx, saze 0,007 až 0,03 g [Vladimír Málek, semestrální práce Vliv letecké dopravy na ovzduší, Univerzita Pardubice, 2001, http://envi.upce.cz/pisprace/ks_pce/malek.doc].

Při spalování fosilních paliv tedy probíhají zejména tyto procesy:

C + O2 → CO2 (molekula oxidu uhličitého)
2C + O2 → 2CO (dvě molekuly oxidu uhelnatého)
2H2 + O2 → 2H2O (dvě molekuly vody)
S + O2 → SO2 (molekula oxidu siřičitého)

N (dusík) se slučuje s kouřovými plyny, dále interaguje s atmosférickým kyslíkem a vznikají oxidy dusíku, obecně značené NOx. Kouřovými plyny se rozumějí sloučeniny atmosférického dusíku, kyslíku a produktů spalování CO2, CO, NOx, vodní páry a případně (je-li v palivu obsažena síra) také SO2. V případě nedokonalého spalování obsahují kouřové plyny i zbytky nespáleného paliva; více či méně nedokonalé spalování probíhá u všech motorů. U starých typů turbínových letadel můžeme pozorovat zřetelné tmavé kouřové stopy, což jsou právě tuhé částice, vypouštěné v podobě sazí z trysek motorů. Moderní letecké motory mají podstatně dokonalejší spalování, a kouřová stopa za letadlem je téměř neviditelná. Kromě výše uvedených chemických prvků obsahuje palivo pro proudové letecké motory také antidetonační aditiva (např. tetraetyl), antioxidanty (zabraňují usazování slepených částic, vzniklých interakcí palivové soustavy s palivem), aditiva zabraňující vzniku statické elektřiny (mohla by vznikat třením při rychlém proudění paliva v palivové soustavě, avšak nenahrazují nutné uzemnění mezi kovovými součástmi palivové soustavy, ani neochraňují před zásahem blesku), antikoroziva (brání korozi potrubí a dalších součástí, obsahujících železnou složku, případně podporují lubrikační vlastnosti povrchů, podél kterých proudí palivo), aditiva snižující tuhnutí vody obsažené v palivu a zamezující tvorbě ledových krystalů v palivu, případně růstu mikrobiologických organismů v palivu; nesnižují však bod tuhnutí samotného paliva, přísady omezující katalýzu některých kovů, jako je např. měď, která by mohla vlivem působení paliva oxidovat, biocidní přísady, zamezující organickým složkám v rozmnožování. Voda nebo směs vody a metanolu napomáhají zvýšit výkon turbínových motorů v podmínkách, kdy je nízká hustota vzduchu, např. na vysoko položených letištích. Voda i metanol musejí být mimořádně čisté, aby nedocházelo ke vzniku usazenin v palivu.

Z dosavadního textu vyplývá, že z trysky pracujícího leteckého motoru vychází za letu směs mnoha plynů a tuhých částic. Spalováním se tedy podle Wikipedie rozumí proces rychlé oxidace za současného uvolňování chemické energie, kterou mají molekuly paliva. Uvolňováním této energie je produkováno teplo a světlo. Uvolňování tepla se nazývá exotermický proces, proto hoření nazýváme „oxidační exotermický děj“. Pro vznik procesu spalování je potřebná iniciace (tj. zažehnutí, přivedení paliva na potřebnou kritickou teplotu, při níž palivo začne hořet samo), kyslík a palivo. Letecké motory využívají atmosférický kyslík, který do motoru vstupuje zvenčí prostřednictvím sacího prostoru; naopak raketové motory si musejí vozit kyslík s sebou v nádrži, aby mohly spalovat i v kosmickém prostoru mimo atmosféru. Produkty spalování jsou v případě raketových motorů podobné jako produkty spalování leteckých či jiných spalovacích motorů, využívajících fosilních paliv.

Proudový motor užívaný na letadlech pracuje tak, že do vstupního otvoru proudí vzduch z okolní atmosféry, je komprimován soustavou kompresorových vrtulí (axiálním kompresorem), tlak zde přesahuje i 10násobek tlaku vzduchu na úrovni hladiny moře; s tímto vysokým tlakem podstupuje smísení s fosilním palivem. Tato hořlavá směs je zapálena a prudce tak zvýší svůj objem. Jedinou únikovou cestou pro expandovaný plyn je výstupní tryska, jíž proudí vysokou rychlostí ven do atmosféry. Část takto získané kinetické energie se spotřebuje na roztáčení turbínového hřídele, kterým je poháněn kompresor na vstupu turbíny. Zbytek energie je využit dle zákona akce a reakce (3. Newtonův zákon) k posunu letadla vpřed [http://21stoleti.cz/blog/2011/09/29/jak-funguje-proudovy-motor/]. Na výstupu trysky má plyn vysokou teplotu a poněkud vyšší tlak vzhledem k úrovni hladiny moře [http://www.leteckemotory.cz/teorie/teorie-01.php]. Při průchodu spalovací komorou je spálena jen část kyslíku — množstvím spáleného kyslíku je určena teplota plynů za spalovací komorou. Kyslík, který neprojde plamenem, je možno využít v přídavném spalování (forsáži), díky které je dosaženo vyšší teploty vystupujících plynů a tedy vyšší rychlosti proudění spáleného plynu z motoru ven. Dominantním faktorem pro energii, užitou k posunu letadla, je teplota vystupujícího plynu. U současných proudových motorů je tato teplota okolo 1000 až 1300 K. Kdyby byl spálen všechen kyslík, byla by tato teplota až kolem 2500 K.

Po opuštění motoru se podle dalších zákonů fyziky teplota i tlak tohoto plynu vyrovnává s okolním prostředím, reprezentovaným poměry v atmosféře. V horní troposféře, v prostoru obvyklých cestovních hladin proudových letadel, je atmosférický tlak okolo 300 hPa a teplota kolem 220 K.
Obratme nyní svoji pozornost na kondenzaci a depozici molekul vody. Čerpat budeme zejména z knihy Fyzika oblaků a srážek autorů Řezáčová, Novák, Kašpar, Setvák [nakl. Academia, edice Gerstner, 2007].

Voda se v zemské atmosféře vyskytuje současně ve všech třech skupenstvích — mluvíme o heterogenní soustavě. Objemové zastoupení molekul vody ve vzduchu je proměnlivé v rozsahu 0 až asi 4 %. Pokud se vyskytuje rozhraní dvou různých skupenství vody, např. ledová kra plovoucí ve vodě, oblačné kapičky v okolní nenasycené atmosféře nebo ledová kroupa obklopená nenasyceným vzduchem, může tímto rozhraním probíhat určitá interakce — soustava je v nerovnovážném stavu, tj. molekuly H2O se přesouvají z jednoho prostředí do druhého , případně je soustava v rovnovážném stavu a dochází k přesunu stejného množství molekul H2O jedním i opačným směrem, tzn. ani v jednom prostředí neubývá ani nepřibývá molekul H2O. Nerovnovážný stav představuje kondenzaci (přesun molekul přes rozhraní z plynného do kapalného prostředí), vypařování (přesun molekul přes rozhraní z kapalného do plynného prostředí), sublimaci (přesun z tuhého do plynného prostředí) nebo depozici (přesun z plynného do tuhého prostředí), případně ještě tání (přesun z tuhého do kapalného prostředí) a mrznutí (přesun z kapalného do tuhého prostředí).

Vypařování bychom popsali takto: Uvnitř kapalné vody, „v hloubce“, působí mezimolekulární síly izotropně, tj. všemi směry stejně. Jednotlivé molekuly jsou blízko sebe, pohybují se a narážejí do sebe. Tenká vrstva molekul, tvořící hladinu či povrch vodního objemu, však působí mezimolekulárními silami podstatně silněji směrem dovnitř kapaliny, resp. do stran, a jen slabě směrem ven z kapaliny. Kvůli větším mezimolekulárním silám jsou povrchové „hladinové“ molekuly od sebe více vzdáleny než molekuly v hloubce; mezery mezi nimi jsou větší. Jednotlivé molekuly z vnitřku, z větší hloubky, které vlivem nárazů získaly vyšší energii, mohou příležitostně překonat povrchové anizotropní mezimolekulární síly a proniknout zvětšenými mezerami nad hladinu. Některé z molekul, které se tímto způsobem vymanily z kapalného prostředí, se mohou vrátit zpět, jiné pokračují v pohybu pryč od kapaliny — to je výpar.

Čím vyšší energii tyto molekuly mají , tím lépe funguje proces odpařování. Proto se lépe odpařuje např. horká voda, než voda studená. Energii, kterou musíme do kapaliny dodat, aby její molekuly přešly do plynného prostředí, nazýváme skupenské teplo vypařování nebo také latentní teplo výparu. Při opačném procesu mluvíme o latentním teple kondenzace. Molekuly vodní páry, tj. plynné vody, mají tedy vyšší energii, než molekuly kapalné vody. Jestliže z kapalného do plynného prostředí přejde nakonec takové množství molekul, že je dosaženo rovnovážného stavu, kdy se opačným směrem, tj. z plynu do kapaliny vrací shodné množtví molekul H2O, jaké se vypařuje, mluvíme o nasycení vzduchu vodní párou. Obě prostředí, voda i pára, mají stejnou teplotu (=energii) a stejně velký tok molekul jedním i opačným směrem.
Obdobné principy se uplatňují i ve fázových přechodech led–pára a led–voda.

Jak vzniká kondenzace a depozice
V předchozím textu jsme uvedli představu kapalného či tuhého povrchu H2O, nad kterým je plynné prostředí, v němž jsou krom ostatních plynů také molekuly H2O, a přitom probíhá obousměrná výměna molekul mezi povrchem a plynným prostředím nad ním. Jakmile je dosaženo nasycení plynného prostředí nad povrchem, je tok molekul jedním i druhým směrem stejný. Může však dojít i k přesycení, kdy je v plynném prostředí více molekul, než odpovídá dané teplotě. Jinými slovy, při přesycení je v plynném prostředí více molekul, než odpovídá stavu nasycení; tyto molekuly potom (protože jich je víc) vyvíjejí vyšší parciální tlak neboli napětí vodní páry. Protože se každé energeticky nevyvážené prostředí snaží vždy nejkratší cestou přivést do stavu rovnováhy, představuje stav přesycení situaci, kdy molekuly mají tendenci přecházet z plynného stavu do kapalného, resp. tuhého. Ve vzduchu přesyceném vodní párou tak může začít docházet ke kondenzaci, případně depozici. Aby se nerovnovážný stav, tj. přesycení, změnil ve stav rovnovážný, musí vzniknout nový element, kterým je vodní kapka, resp. ledový krystal, a to tak velký, aby vzduch v jeho okolí přestal být přesycený a stal se jen nasycený.

Proces nasycování vzduchu nad vodní či ledovou hladinou si můžeme představit jako vylétávání molekul skrze povrchovou vrstvu (hladinu) do vzduchového prostoru nad ní. Čím je vyšší teplota prostředí, tím více se do prostředí vejde molekul vody. Vypařování je tím intenzivnější, čím mají molekuly H2O vyšší energii a tudíž lépe pronikají z kapalné či tuhé vody nad hladinu. Současně ale také čím vyšší mají odpařené molekuly energii, tím lépe se vracejí zpět ze vzduchu do vody nebo sedimentují na led. Proto se rychlost odpařování za neměnných podmínek postupně zpomaluje, až se při stavu nasycení zastaví. Při nasycení je prostředí v rovnovážném stavu; stejný počet vodních molekul vyletí nad hladinu, jako se pod ní ze vzduchu zase vrátí. Jestliže ale ochladíme prostředí nad vodní hladinou či nad ledem, nastane tam přebytek vypařených molekul a vznikne stav přesycení. V této situaci začne docházet ke slučování vypařených molekul a budou vznikat vodní kapičky. Tento proces je kondenzace. Bez přítomnosti kondenzačních jader by však bylo nutno vzduchové prostředí nad hladinou přesytit asi na 400 %, což by znamenalo, že molekuly vylétající z vodní hladiny by musely mít obrovskou energii, aby se do přesyceného prostředí vtlačily. Takového parciálního tlaku vodní páry není v přírodě dosahováno.

Pokud by se ale ve vzduchovém prostředí vyskytovala smáčitelná kondenzační jádra, k nimž mohou molekuly vodní páry přilnout, je ke kondenzaci potřebný nižší tlak molekul vodní páry, než kdyby smáčitelná kondenzační jádra přítomna nebyla. Je to způsobeno tím, že v roztoku vody a smáčitelných pevných částic je povrch takového objektu tvořen jen zčásti vodními molekulami, a zčásti molekulami kondenzačního jádra. Z toho důvodu bude z takovéhoto objektu vylétat menší množství molekul, a jejich tlak v prostoru kolem objektu bude proto nižší. Rovnovážný stav tedy nastane při nižším tlaku.

Náhodnými kolizemi molekul vody nebo jejich shluků může docházet k homogenní nukleaci a vzniku zárodků vodních kapiček. Je k tomu však zapotřebí nesmírně vysokého přesycení, jaké se v atmosféře nevyskytuje, a tak je homogenní nukleace v podstatě nereálná. Aby tedy vůbec mohlo dojít ke vzniku kapiček, musejí se v atmosféře vyskytovat ještě navíc aerosolové částice velmi malých velikostí, které zastávají funkci kondenzačních jader. Nukleaci vodních kapek za přítomnosti těchto jader nazýváme heterogenní. Aby rodící se kapka byla stabilní, tzn. aby se hned zase nevypařila, a aby tím pádem byla schopna dalšího růstu, musí dosáhnout určité velikosti, určitého kritického objemu. Udělejme si přitom takovouto představu: zmíněná povrchová vrstva molekul, tvořící rozhraní mezi kapalnou a plynnou fází, má určitou stálou tlouštku. Pod tímto rozhraním s vyšší energií jsou pak ostatní molekuly vody s energií nižší. Dále si představme kulovou kapku, tvořenou „obalem“ ze zmíněné vrstvy energetičtějších molekul a vnitřkem z ostatních molekul H2O. Čím je kapka menší, tím větší podíl na jejím objemu zastávají povrchové molekuly v „obalu“ a tím větší je rovnovážný tlak nasycené páry nad zakřiveným povrchem. Neboli, čím je kapka menší a tudíž čím je povrch více zakřiven, tím vyšší je napětí nasycené páry nad tímto povrchem. Pokud je kapka kriticky malá či ještě menší, muselo by kolem ní být nadkritické napětí vodní páry, aby mohla spontánně růst. Což nenastává. Pro spontánní růst vodní kapky je proto potřeba, aby na počátku přesáhla jistou kritickou velikost.

Jak je ale vůbec docílen vznik počátečního shluku molekul H2O a období růstu kapky od počáteční do kritické velikosti? Oblačné kapky se v atmosféře tvoří jedině heterogenní nukleací. To znamená, že musejí být přítomny ještě nějaké další látky, aerosoly, které interagují s molekulami H2O. V knize Fyzika oblaků a srážek autorů Řezáčová, Novák, Kašpar, Setvák [nakl. Academia, edice Gerstner, 2007] je na str. 113 psáno: „Při dané teplotě a napětí vodní páry závisí rychlost vzniku kapek na koncentraci přítomných jader a na jejich vlastnostech.“ Jinými slovy, vznik a vývoj oblačnosti při dané teplotě a tlaku vodní páry bude záviset na kvantitě a kvalitě přítomných aerosolových částic. Pokud tyto aerosoly nijak neinteragují s molekulami vody, nemají na vznik vodních kapek žádný vliv. To se týká částic s neutrální afinitou anebo částic nesmáčitelných — o obou druhů těchto částic je nukleace vodních kapek stejně nebo více energeticky náročná, jako u nukleace kapky bez přítomnosti kondenzačních jader. Naopak, částice smáčitelné vodou či ve vodě rozpustné snižují rovnovážné napětí vodní páry oproti čisté vodě, a to proto, že v roztoku vody a aerosolu jsou některé povrchové molekuly vody nahrazeny molekulami aerosolu, kvůli čemuž se nad povrch roztoku dostává méně molekul vody a rovnovážné napětí vodní páry je proto nad povrchem nižší.

Výstup horkého plynu z leteckého motoru, obsahujícího mj. také spaliny–saze a molekuly vody jako produkt spalování fosilního paliva, se odbývá do podstatně chladnější a vlhké okolní atmosféry. Proud horkého plynu se za motorem mísí se vzduchem v turbulentním prostředí, a dochází tak ke směšování okolní teploty a vlhkosti s horkým plynem, obsahujícím tuhé částice coby kondenzační jádra. Tento proces můžeme vzdáleně přiblížit k našemu dýchání za studeného a vlhkého počasí, kdy po výdechu pozorujeme obláček kondenzované vodní páry.

Stav nasycení vzduchu vodní párou je funkcí teploty. Čím je teplota vzduchu nižší, tím méně je potřeba molekul vody, aby nastal stav nasycení, tj. aby se molekuly vody shlukovaly do vodních kapiček. Ve vysoké troposféře, ve výškách zhruba nad 8 km, jsou teploty (v mírných zeměpisných šířkách) zpravidla pod -50 °C. Srovnejme: Při 20 °C nastává nasycený stav tehdy, když 1 metr krychlový obsáhne 17,3 gramu vodní páry. Při -50 °C je ke stavu nasycení potřeba jen 0,06 gramu vodní páry v každém krychlovém metru vzduchu.

Představme si nyní proudové letadlo, letící v atmosféře s okolní teplotou vzduchu -50 °C a relativní vlhkostí 30 %. Absolutní vlhkost v této hladině je proto 0,02 g.m-3. Palivem v letadle je kerosin C12H26, letadlo má spotřebu každého jednoho motoru 0,42 kg.s-1, což odpovídá spotřebě 1,5 tuny paliva na jeden motor a hodinu letu (např. Boeing 737 nebo Airbus 320). Rovnice spalování zní:

2 C12H26 + 37 O2 → 24 CO2 + 26 H2O

Když dosadíme atomové hmotnosti, máme:

1 kg paliva + 3,48 kg kyslíku → 3,1 kg CO2 + 1,38 kg vody

Po spálení 1 kg paliva vyjde z motoru do atmosféry 1,38 kg vody. V našem příkladě motor spotřebuje 0,42 kg paliva za jednu sekundu, takže za jednu sekundu vyjde z motoru 0,58 kg vodní páry. Když letadlo letí rychlostí 0,8 Machu, uletí za 1 sekundu 240 metrů. Předpokládejme, že proud vystupujícího vzduchu z motoru má průměr 5 metrů (kuželovitě se rozšiřuje, toto je jen průměrná hodnota), pak každou sekundu vznikne za letadlem válec výstupních plynů o objemu 4680 metrů krychlových, ve kterých je rozptýleno 0,58 kg vodní páry, tedy 0,124 g.m3. K tomu připočteme původní vlhkost, která v atmosféře byla, a která se turbulentně smísí s proudem vzduchu z motoru — 0,094 kg (4680 m3.0,00002 kg.m-3), a dostaneme, že válec vzduchu za motorem obsahuje 0,674 kg vodní páry na 4680 metrů krychlových. Každý jeden metr krychlový vzduchu pak obsahuje 0,144 g vody. To by odpovídalo přesycení asi 230 %. Při nižší teplotě vzduchu a vyšší vlhkosti, např. při přibližování teplé fronty a růstu relativní vlhkosti ve vysoké troposféře, je snadné dosáhnout tímto způsobem přesycení i více než 500 %. Tak může docházet k umělé kondenzaci dokonce i bez přítomnosti kondenzačních jader! Vzniklé kapky vody za motorem okamžitě mrznou a samy působí jako kondenzační jádra na jiné kapky, které ještě nestačily zmrznout. Vlivem turbulence narážejí kapalné kapičky na vzniklá ledová jádra a ihned se s nimi spojují a mrznou, dochází k depozici.

Jak vidno, pro vznik kondenzačních pruhů za letadly jsou rozhodující tyto faktory: složení paliva (produktem spalování je mj. voda), kvalita spalování (čím méně dokonalé, tím více sazí jako kondenzačních jader), spotřeba paliva (let vyššími rychlostmi představuje vyšší spotřebu paliva, výstup většího objemu vody z motoru a více sazí), teplota okolní atmosféry (čím nižší, tím je také nižší absolutní vlhkost nasyceného stavu a tím lépe nastane kondenzace při dodání kvanta vody), vlhkost okolní atmosféry (čím vyšší, tím snáze může nastat stav nasycení při dodání kvanta vody).

Posledně uvedenými faktory vysvětlíme, proč za některými letadly se contrails rozplývají rychle a za jinými zůstávají na obloze déle, ačkoliv letadla letí ve stejné hladině a jen několik okamžiků za sebou. Dopravní letadla různých společností používají paliva, která natankovala na různých letištích a která se mohou kvalitativně odlišovat, např. obsahovat různé protimrznoucí příměsi nebo mít odlišný obsah vody. Dále se může jednat o letadla s různými typy motorů s odlišnými spotřebami paliva; např. dvoumotorový velkokapacitní Boeing 777 a dvoumotorový Airbus 318 vypadají vysoko na obloze dosti podobně, jejich kondenzační pruhy jsou podobně tvarované, ale výkon motorů Boeingu 777 musí pohánět několikanásobně větší hmotu, než u menšího Airbusu 318, přitom obě letadla letí skoro či úplně stejnou rychlostí. Motory Boeingu proto vypouštějí podstatně více vody a kondenzačních jader, než motory Airbusu, do stejného atmosférického prostředí.

Letadla však létají v mnoha letových hladinách nad sebou. Podél vertikály se významně mění i obsah vlhkosti v atmosféře. Proto můžeme často vidět letadla v podobné výšce, jen o jednu nebo dvě hladiny nad sebou (rozstup mezi letovými hladinami je 300 m), a přitom jedno z letadel vytváří dlouhotrvající stopu, zatímco stopa za druhým letadlem se rychle rozpouští.

Domněnky, že dopravní letadla ve velkých výškách rozprašují ještě jiné chemikálie než ty, které jsou produktem spalování běžného leteckého paliva, jsou nesmyslné. Žádné chemtrails, jak se tyto vymyšlené a ničím nepodložené jevy nazývají v neodborných kruzích, neexistují.

Klíčová slova: chemtrails, contrails, kondenzační pruhy, letadlo, letadla, chemtard, nesmysl, konspirační teorie, HAARP, oblačnost, práškování, letectví, vlády, ovlivňování
přílohy
Dokumentace
Žádné soubory
Obrazová příloha
Žádné obrázky
Distribuce textu
externí
interní
20 let automat. met. měření na dobrovol. stanicích v působnosti pobočky Ostrava
2017-12-26 08:40 UTC   Pavel Lipina a Miroslav Řepka
20 let automatizovaných meteorologických měření na dobrovolnických stanicích v působnosti pobočky ČHMÚ Ostrava

V prosinci letošního roku si připomínáme 20 let od počátku provozu automatizovaných meteorologických stanic pobočky ČHMÚ Ostrava. Dvacet let pochopitelně není žádné velké jubileum, ale troufáme si říci, že za těmito dvaceti lety se skrývá velké množství práce a úsilí mnoha lidí a také nemalých finančních prostředků vynaložených na automatizaci měření.

Automatizace měření jednotlivých prvků, z počátku teploty vzduchu, započalo na profesionálních stanicích naší pobočky kolem roku 1995, ale pro velký rozsah a složitost automatizace této sítě se v tomto příspěvku profesionální staniční sítí nebude zabývat.

NOVÉ MAPY A TABULKY NORMÁLU 1981-2010 na portále ČHMÚ
2017-09-21 12:38 UTC   Lenka Crhová
V souvislosti s přechodem na nový klimatický normál 1981-2010 (více zde) byly na portále ČHMÚ nově zveřejněny mapy dlouhodobých průměrů teploty a srážek za období 1981-2010 (zde) a tabulky průměrné měsíční teploty vzduchu a průměrných úhrnů srážek na území ČR a jednotlivých krajů ve srovnání s normálem 1981-2010 (územní teploty, územní srážky).

Konference Lysá hora – 120 let meteorologických měření a pozorování
2017-06-22 10:19 UTC   Pavel Lipina
Ve dnech 14. – 15. června 2017 se konala na Lysé hoře v Beskydech konference Lysá hora – 120 let meteorologických měření a pozorování pořádaná Českým hydrometeorologickým ústavem a Českou meteorologickou společností.
Úvodní příspěvky konference se věnovaly historii 120 let meteorologických měření a pozorování na Lysé hoře a fenoménu Lysé hory (lidé a turistika, vysílač, chaty, sport, ochrana přírody a stavební aktivity).
Změna pravidel smogového varovného a regulačního systému od 1. 1. 2017
2017-01-07 13:28 UTC   Roman Volný
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) provozuje na základě pověření Ministerstvem životního prostředí Smogový varovný a regulační systém (SVRS). Informace, které systém poskytuje, slouží jednak k informaci o výskytu situace se zvýšenými koncentracemi znečišťujících látek v ovzduší a jednak k regulaci (omezení) vypouštění znečišťujících látek ze zdrojů, které významně ovlivňují kvalitu ovzduší daného území. Mezi sledované látky patří suspendované částice PM10 (částice o efektivní velikosti do 10 μm), oxid siřičitý (SO2), oxid dusičitý (NO2) a troposférický ozon (O3).
Provoz SVRS je upraven zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Jeho novela platná od 1.ledna 2017 přinesla níže popsané změny:
Nová webová kamera na Horní Bečvě
2016-12-14 05:24 UTC   Pavel Lipina
V úterý 13. prosince 2016 byla v odpoledních hodinách instalována a uvedena do provozu nová web kamera ČHMÚ na Horní Bečvě.
Kameru jako obvykle instaloval pan Ronge s kolegou a je umístěna v hotelu DUO.
Završilo se tak více než tříměsíční úsilí bratrů Ondruchových a řady dalších z pobočky Ostrava, Odboru klimatologie a vedení ÚMK. Poděkování rovněž patří majiteli hotelu, který hradí provozní náklady kamery.
Nové automatizované meteorologické stanice v působnosti pobočky ČHMÚ Ostrava
2016-06-10 11:11 UTC   Miroslav Řepka, Pavel Lipina
V období mezi 30. 5. a 2. 6. 2016 bylo v působnosti oddělení meteorologie a klimatologie ostravské pobočky ČHMÚ postupně uvedeno do provozu, firmou Meteoservis Vodňany, šest nových automatizovaných meteorologických stanic. Všechny tyto stanice měří v desetiminutovém kroku okamžité, maximální, minimální teploty vzduchu ve 2 m, relativní vlhkost vzduchu ve 2 m, přízemní teplotu v 0,05 m a v minutovém kroku úhrn srážek.
Intenzívní srážky v Žárech 31. května 2016
2016-06-02 18:05 UTC   Pavel Lipina, Tomáš Ostrožlík
V úterý v podvečer 31. května 2016 byla nedaleko Města Albrechtic (Krnovsko) zaznamenána významná srážková epizoda.
Na automatické meteorologické stanici Město Albrechtice, Žáry (498 m n.m.) bylo v době 18.22 až 21.30 hodin letního času naměřeno 145,5 mm srážek. Tento úhrn je už dosti významný. Mimořádná byla intenzita srážek mezi 18.22 až 19.00 hodinou, kdy člunkový srážkoměr zaznamenal 119,6 mm.
V časech 18.22–18.30 spadlo 15,6 mm, v čase 18.31–18.40 39,8 mm, v čase 18.41–18.50 43,3 mm a v čase 18.51 až 19.00 20,9 mm.
Mezi 19.00 až 21.31 hodin SELČ potom srážkoměr změřil ještě 25,9 mm.
Za 1 hodinu (18.21–19.20) tak spadlo 129,3 mm.
V době mezi 18.27 až 18.55 hodin se 1-minutové intenzity srážek pohybovaly mezi 2,0 až 6,3 mm.
Webové kamery v Mošnově
2016-05-13 07:04 UTC   Svatava Kozlovská
Koncem května 2016 proběhne stěhování letecké meteorologické stanice Ostrava-Mošnov do nové budovy.
V souvislosti s tímto přesunem se mění i vybavení webkamerami. Místo dosavadní kamery, která byla ve středu 11. května demontována, jsou na nové budově nainstalovány a zprovozněny webkamery dvě.
Jedna je namířená na severozápad:
http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/kam/prohlizec.html?cam=lkmt
Druhá na jihovýchod:
http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/kam/prohlizec.html?cam=lkmt2
Nová webkamera na Luké
2015-12-08 11:12 UTC   Pavel Lipina
Od 6. prosince 2015 jsou k dispozici na webu ČHMÚ aktuální snímky z webové kamery na Luké. Je to profesionální meteorologická stanice v Olomouckém kraji, na hranici ostravské a brněnské pobočky ČHMÚ a nachází se mezi Litovlí a Konicemi ve výšce 510 m n.m.
Kamera je orientová na sever s pohledem na pohoří Jeseníků táhnoucí se ve směru od S-SV s dohledností až 60km. Až zmizí mlha, tak bude možné vidět takové pohledy, jaké jsou na fotografiích Michala Slouky z 15. září 2015
http://www.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/kam/
http://www.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/kam/prohlizec.html?cam=luka

Nové stanice ostravské pobočky v roce 2015
2015-12-07 17:46 UTC   Pavel Lipina
V roce 2015 byly na území pobočky ČHMÚ Ostrava uvedeny do provozu „jen“ dvě nové automatizované meteorologické stanice. Zajímavé je to, že obě stanice nejsou vlastnictvím ČHMÚ, ale soukromých vlastníků.

Ta první byla naistalována a spuštěna 20. srpna 2015 v Hladkých Životicích. Vlastníkem stanice je společnost DLF-Trifolium (http://www.dlf.cz/). Známější bude pro některé její starší název Šlechtitelská stanice Hladké Životice, která byla založena v roce 1947. Společnost se zabývá šlechtěním trav.
V areálu šlechtitelské stanice je od roku 1952 prováděno manuální klimatologické měření.
ČHMÚ:  Nové radary
2015-12-04 11:34 UTC   Petr Dvořák
Na podzim 2015 uvedl Český hydrometeorologický ústav do plného provozu dva nové moderní meteorologické radary, kterými nahradil oba původní zastarávající přístroje. Nové radary umožní výrazně lepší zjišťování oblačnosti, atmosférických srážek a jejich předpověď zejména v případě přívalových dešťů, krupobití, apod. Radarová data jsou přístupna veřejnosti online. Radary jsou umístěny v Brdech (kóta Praha) a na Drahanské vrchovině (kóta Skalky). Instalace radarů stála 65 milionů Kč, byla součástí projektu Upgrade měřících systémů pro předpovědní a výstražnou povodňovou službu, finanční pokrytí uznatelných nákladů zajistila z 85 % Evropská unie, zbytek financoval MŽP a SFŽP.
Průměrné vánoční počasí ve Vsetíně
2015-11-22 10:17 UTC   Bořek Navrátil, Pavel Lipina
V průběhu vánoc se v České republice dlouhodobě projevují odchylky od celkového trendu v chodu prosincového počasí. Takřka pravidelně mezi Vánocemi a Novým rokem nastává obleva, která je způsobena prouděním teplého mořského vzduchu od jihozápadu až západu. V těchto dnech bývá vlhko a relativně teplo. Začátkem ledna k nám začíná znovu proudit velmi studený vzduch, který přináší nejchladnější období roku.

Bolid:  Jasná ohnivá koule 31. 10. 2015
2015-10-31 21:48 UTC   Petr Dvořák
Velmi jasné rozzáření severní oblohy překvapilo lidi, kteří se zrovna dívali na noční oblohu během poslední říjnové noci 2015. V 19.05 SEČ prolétl oblohou nad Polskem mimořádně jasný bolid, který při průletu atmosférou zanechával kouřovou stopu. Dotaz, o co se jednalo, volala do ČHMÚ paní, která s rodinou cestovala autem po severní Moravě, v té chvíli zrovna u obce Mladkov nedaleko Žamberka. Hasiči pozorování potvrdili, současně popřeli, že by se v souvislosti s tím někde na našem území vyskytl požár. Také Řízení letového provozu potvrdilo, že nedošlo k žádné poruše letadla nebo jinému incidentu. Až mluvčí Astronomického ústavu Pavel Suchan doložil, že skutečně šlo o mimořádně jasný bolid. Kamera ČHMÚ v Chebu jej dokonce zaznamenala.
Září 2015:  Základní přehled
2015-10-01 19:24 UTC   Petr Dvořák
Průměrná zářijová teplota vzduchu na celém území ČR vyšla 13,1 °C, což bylo +0,6 °C oproti průměru. Z toho Čechy byly poněkud chladnější, než Morava. V Čechách byla průměrná teplota vzduchu 12,6 °C, což je +0,3 °C oproti normálu. Morava měla průměrnou teplotu 13,9 °C a byla o 1,1 °C teplejší, než je průměr pro září. Září tedy bylo dalším z dlouhé řady teplotně nadprůměrných měsíců.

Srážkový úhrn, vztažený na celé území ČR, je 33,1 mm. To je pouhých 54,6 %, tedy o málo víc než polovina, z dlouhodobého průměru. V Čechách spadlo 31 mm, což je 52,4 % normálu, na Moravě pak úhrn srážek činil 36,8 mm, tj. 58,5 % normálu — Morava byla nepatrně víc zavlažena srážkami, než Čechy.

Sněžka 6. 9. 2015:  První sněžení zimní sezóny
2015-09-06 06:34 UTC   Petr Dvořák
Výraz "zimní sezóna 2015/2016" v těchto dnech není samozřejmě ještě úplně namístě. Ale je skutečností, že po přechodu studené fronty se ochladilo natolik, že nulová izoterma poklesla do hladiny mezi 2000 a 2200 m nad mořem. V důsledku vpádu chladného vzduchu a dostatečné energie instability v atmosféře vznikala kupovitá oblačnost a z ní vypadávaly přeháňky, jejichž skupenství bylo ve výškách vrcholu Sněžky stále ještě tuhé. Sněhové přeháňky na vrcholu nejvyšší české hory dne 6. 9. 2015 tak můžeme označit za první sněhové příznaky nadcházející zimy. Nešlo o trvalou sněhovou pokrývku, jen o mokré poletující vločky, které hned roztály.
23. 8. 2015:  Ranní teploty podzimní
2015-08-23 05:41 UTC   Petr Dvořák
V uplynulých dnech přišlo ochlazení, které přerušilo nedávnou tropickou epizodu. Toto ochlazení přineslo asi o 10 °C nižší teploty a k tomu docela chladná rána. V obvyklých lokalitách dnes ráno opět mrzlo, jak je vidět v přiložené tabulce. Na většině stanic byly ranní teploty mezi 6 až 11 °C, nejvyšší ranní minimum bylo zjištěno v pražském Klementinu, 14,5 °C. Přitom je většinou jasno až skoro jasno a vane slabý východní vítr, který přes den výrazně zesílí.
Extrémy:  Jaké jsou extrémní zjištěné hodnoty teploty vzduchu aneb co je u nás možné
2015-08-21 21:09 UTC   Petr Dvořák
U některých článků z této doby se odbývají diskuse, zda je ještě možné zažít letos vlnu veder s hodnotami přes 35 °C, i když už brzy bude září. Pojďme se podívat na data, zjištěná na našem území za celou historii měření, která dokládají, jaké nejnižší a nejvyšší teploty u nás bylo v jednotlivých měsících dosaženo.
Srážky:  24hodinové úhrny 17. 8. 2015
2015-08-17 21:58 UTC   Petr Dvořák
Pondělí 17. 8. 2015 přineslo konečně vydatnější trvalé srážky na většině našeho území. Obecně možno říci, že nejvíce pršelo v pásmu, vedoucím šikmo od severozápadu k jihovýchodu přes Prahu, kudy také prochází přízemní linie zvlněného frontálního rozhraní. To se téměř nepohybuje. Nejvyšší 24hodinové úhrny srážek zaznamenala srážkoměrná stanice v Jihlavě, 55 mm. Naopak Deštné v Orlických horách nedostálo svému názvu a naměřilo čistou nulu, stejně jako Vysoké nad Jizerou.
Nedělní bouřky:  Rakovnická apokalypsa
2015-08-17 08:53 UTC   Petr Dvořák
Navzdory velkému suchu dokáží přívalové srážky z bouřky udělat pořádný bugr. V neděli 17. 8. 2015 krátce po 18. hodině postupovaly bouřky přes střední Čechy od jihu k severu a přinesly v některých lokalitách skutečně prudké deště, které např. v Rakovníku nestíhala pobírat kanalizace ani vyschlá půda. V ulicích tak teklo značné množství vody, jak ukazují fotografie, převzaté z Facebooku od autorky Ireny Zelenkové (skupina "Počasí kolem nás").
Ranní minima:  Od 1 do 23 stupňů Celsia
2015-08-12 05:24 UTC   Petr Dvořák
V těchto dnech zaznamenáváme nejen teplotní rekordy denních maximálních teplot, ale také "maximálních minimálních teplot", tedy historicky nejvyšších ranních minim na meteorologických stanicích. Dnešní ráno bylo bohaté škálou hodnot, které byly naměřeny. Na 37 stanicích (z více než 240 měřících, včetně těch s krátkou řadou měření) neklesla teplota pod 20 °C, a tak zde měli tropickou noc. Nejteplejší noc mělo pražské Klementinum s hodnotou 23,0 °C. Polom 22,8 °C, Hošťálková–Maruška měla 22,5 °C, v Brně 22,0 °C, atd.

Video:  Cyklovýlet studentů VŠO na Libuš
2016-05-02 07:50 UTC   Petr Dvořák
Třetím rokem probíhá výuka studentů VŠO na katedře letecké dopravy, kde mimo jiné studují také leteckou meteorologii. V rámci přednášek jsme se vydali na exkurzi na observatoř v Praze-Libuši a shlédli jak meteorologickou stanici, tak start aerologické sondy, tentokrát spojené také se sondou ozonometrickou.
Video:  Den otevřených dveří ČHMÚ 2016
2016-03-23 07:54 UTC   Petr Dvořák
Opět přichází předjaří (astronomicky vlastně už jaro) a s ním je tu také Světový meteorologický den a Světový den vody. V tomto období pořádá ČHMÚ tradičně Den otevřených dveří (můžeme dodat Světový den otevřených dveří, to není nic proti ničemu), aby přivítal stovky návštěvníků. Ti se přicházejí podívat na práci meteorologů, hydrologů a dalších profesí. Zde je krátká reportáž o této události 19. 3. 2016.
Video:  Sněžná epizoda v březnu 2016
2016-03-04 17:10 UTC   Petr Dvořák
S příchodem prvního dne meteorologického jara se dostavila také vydatná sněhová kalamita. Zima jako by se nechtěla vzdát své (letos chabé) vlády. Napadlo celkem velké množství sněhu, na silnicích docházelo k mnoha nehodám, vznikly výpadky dodávek elektřiny, padaly větve a stromy, všude ležela vrstva nového mokrého sněhu. Videjko přináší krátkou reportáž z tohoto období.
Video:  Mrazové období v lednu 2016
2016-01-25 08:04 UTC   Petr Dvořák
V průběhu dosavadní mírné a nadprůměrně teplé zimy se vyskytlo zhruba týdenní období s mrazem a sněhem, nad kterým jsme se téměř až pozastavovali jako nad nějakou singularitou, která je v novodobých teplých zimách něčím neobvyklým. O průběhu mrazového týdne v lednu 2016 informuje krátké videjko, pořízené jako malý dokument těchto dní.
Video:  O práci leteckých meteorologů
2015-08-30 10:00 UTC   Petr Dvořák
Středněstopážní video z listopadu 2011 seznamuje s prací jak leteckých meteorologů, tak jejich kolegů pozorovatelů na meteorologické stanici na letišti Václava Havla v Praze-Ruzyni.
Video:  Meteorologická stanice Praha-Ruzyně, 2012
2015-08-28 10:00 UTC   Petr Dvořák
Krátké video z 15. ledna 2012 bez komentáře ukazuje pár záběrů z práce leteckých meteorologických pozorovatelů na letišti Praha-Ruzyně. Ve videu se mihne dlouholetý vedoucí stanice Ivan Hanl, který byl také oceněn jako jeden z nejlepších pracovníků v českém letectví. V roce 2015 zde Ivan stále pracuje, i když místo vedoucího přenechal mladšímu kolegovi Pavlu Pačesovi. Navíc zde začal pracovat Ivanův syn, který meteorologické řemeslo zdědil po otci. .
Video:  Zánik aerologické sondy
2015-08-27 05:00 UTC   Petr Dvořák
Opravdu unikátní záběr se podařil autoru videa, umístěného na YouTube (zřejmě Robinu Dusparovi, provozovateli amatérské meteostanice v Úvalech). Večerní radiosonda ČHMÚ, která odstartovala v Praze-Libuši, vystoupila dne 5. 8. 2012 do výšky těsně nad 32 km, kde její nosný balón "vybuchl" svým vlastním přetlakem, což je každodenní úděl těchto sond. Je však obtížné tento proces zachytit kamerou ze země, což je na tomto videu vidět. Pro zajímavost, v současné době večerní sondy v České republice nestartují z finančních důvodů.
Video:  O práci pozorovatelů na MS Přibyslav
2015-08-26 20:38 UTC   Petr Dvořák
Kolega a pozorovatel na meteorologické stanici Přibyslav Michal Kocián natočil a zpracoval krátké videjko, které seznamuje s prací na jejich stanici. Stručně, svižně a poutavě mluví o tom, co je náplní práce meteorologických pozorovatelů. Stanici je možno navštívit např. při dni otevřených dveří, který pořádá ČHMÚ každoročně v sobotu, nejbližší Světovému meteorologickému dni, jenž je vyhlášen na 22. března.
Video:  Kupovitá oblačnost na letišti Praha 23. 8. 2015
2015-08-23 21:25 UTC   Petr Dvořák
Neděle 23. 8. 2015, malý cyklovýlet kolem pražského ruzyňského letiště a dvouhodinová zastávka na haldě hlíny kus za perimetrem letiště LKPR. Na obloze se vyvíjí ukázková kupovitá oblačnost Cu mediocris, unášená silným jihovýchodním větrem. O něco výš v horní troposféře proudí silný vítr od severozápadu a přenáší cirrovitá oblaka v protisměru. Je tedy také dobře zviditelněný střih větru podél vertikály. Záběr trval asi 2 hodiny, snímkování probíhalo každých 10 sekund kamerou GoPro Hero 4.
Video:  Noční bouřky 15. 8. 2015
2015-08-16 07:51 UTC   Petr Dvořák
Během víkendu 15. a 16. 8. 2015 postoupila ze západní do střední Evropy tlaková níže, na jejíž přední straně se vyvíjela intenzivní bouřková činnost. Bouřky zasáhly také Českou republiku, jejich aktivita trvala celou noc ze soboty na neděli 15.-16. 8. Video bylo snímáno kamerou GoPro Hero 4 v režimu NightLapse s expozicí 20 sekund, snímky rovnou na sebe navazující. Lokalita — vrch Špička/Hrobce asi 10 km jižně od Křivoklátu, pohled směrem na jih, kde se v oblasti Českých Budějovic a Písku bouřky vyskytovaly. Postupovaly zvolna k severu, bohužel jejich činnost, zabíraná kamerou, slábla a utichla, zatímco v jiných úhlech pohledu se vyvinuly nové bouřky.
Video:  Příliv tropického vzduchu
2015-08-03 14:44 UTC   Petr Dvořák
Kraťoučké videjko ukazuje předpovědní mapy modelu GFS na následujících 10 dní. Jedná se o hladinu 850 hPa, která se nachází v nadmořské výšce kolem 1500 m, na videu je zobrazena jak geopotenciální výška této hladiny, tak především teplota vzduchu. V této výšce na hranici mezní vrstvy je teplota oproti zemskému povrchu daleko konzistentnější a téměř již neovlivněna denním chodem teploty u země. Proto má relevantní vypovídací hodnotu o teplotním charakteru vzduchové hmoty. Na videu je vidět pás teplého vzduchu, který se nad střední Evropu dostává ze severozápadní Afriky.
Video:  Kupovitá vs. vrstevnatá oblačnost
2015-08-01 21:34 UTC   Petr Dvořák
Běžná letní konvekce s poměrně velkou energií CAPE, ovšem tlumená zádržnou vrstvou, ve které je vysoká vlhkost a tudíž dochází k rozlévání vrcholů kupovitých oblaků do vrstvy. Zádržná hladina se nacházela ve výšce okolo 2500 m nad mořem a vlivem vlhkosti se oblačnost nechtěla rozpouštět ani večer, když ustala konvekce. Naproti tomu u zemského povrchu byla vlhkost nízká a dohlednosti zůstaly po celou noc velké, mlhy nevznikly ani v údolí řeky.
Video:  NightLapse nad Berounkou
2015-07-31 23:43 UTC   Petr Dvořák
Letní noc při úplňku zvaném Blue Moon, vyhlídka Pěnčina na Sýkořici, nad obcí Zbečno a řekou Berounkou. Expozice 15 sekund, snímky byly pořizovány kontinuálně jeden za druhým po těch 15 sekundách. Při úplňku byla krajina osvětlena skoro jako ve dne, ale zdání klame. Po obloze se přesouvaly cirry, jsou vidět stopy letadel, přibližujících se na ruzyňské letiště a v jedné chvilce se na obloze mihne také přelétající Mezinárodní kosmická stanice. Snímání trvalo asi hodinu kamerou GoPro Hero 4 v režimu NightLapse.
Video:  Bouřky ve středních Čechách 27. 7. 2015
2015-07-28 20:16 UTC   Petr Dvořák
V pondělí 27. 7. 2015 po studené frontě začal do střední Evropy proudit chladnější a vlhký oceánský vzduch od jihozápadu až západu. V tomto atmosférickém prostředí se zejména v západní části naší republiky utvářely odpolední a večerní bouřky, spojené ojediněle také s kroupami a možnými škodami, způsobenými silným větrem. Přechod jedné takové bouřky přes Rakovnicko dokumentuje toto video.
Video:  Slabá studená fronta
2015-07-27 10:37 UTC   Petr Dvořák
Jak si zpestřit cestu po noční službě plné bouřek? Natáčením timelapse přechodu studené fronty. V sobotu 25. 7. 2015 přecházela přes západní část ČR osa brázdy nižšího tlaku s výraznou bouřkovou činností. Za touto brázdou pak postupovala z Německa studená fronta, která ale byla počasově jen slabý odvar předchozího počasí. Dokonce ani srážky na samotné frontě nebyly téměř žádné — až v pofrontálním počasí přešlo několik přeháněk. Video zaznamenává přechod fronty coby nevýrazný pás oblačnosti, později také nástup první konvekce. Za zajímavost stojí pozorovat rozdíl mezi prouděním vzduchu v nižší vrstvě troposféry (viz tah oblaků cumulus) a ve střední troposféře (oblaka altocumulus). Změna směru proudění odpovídá studené advekci za frontou.
Video:  TimeLapse oblohy nad středními Čechami 22. 7. 2015
2015-07-23 11:31 UTC   Petr Dvořák
Takhle vypadal vývoj a přesun oblačnosti nad středními Čechami ve středu 22. 7. 2015 během tropického dne, kdy vrcholil příliv teplého vzduchu od jihozápadu a na našem území padaly mnohé teplotní rekordy. Na videu je vidět střední (altocumulus) a vysoká (cirrus) oblačnost, sporadické ploché cumulus humilis a ke konci videa příchod bouřkové oblačnosti. Snímkováno kamerou GoPro Hero 4 Black v intervalu 10 sekund.
Video:  Alexander Ač o změnách klimatu
2015-07-15 08:21 UTC   ČHMÚ
Aktuálně.cz a internetová publicistika DVTV s moderátorem Martinem Veselovským přináší velmi zajímavý rozhovor s klimatologem Alexandrem Ačem. Uvádí k tomu: "Technologie nás před změnami klimatu nezachrání, říká klimatolog Alexander Ač. Oteplování je podle něj spojené s dalšími jevy, které výsledný efekt ještě zvýrazňují.".
Video:  NightLapse — přechod studené fronty s bouřkami
2015-07-08 11:38 UTC   Petr Dvořák
Takhle zachytila kamera GoPro noční přechod studené fronty s výraznými bouřkami ze 7. na 8. července 2015. Během noci se nad naším územím zablýsklo více než 51tisíckrát. Do rána postoupila fronta s trvalou bouřkovou aktivitou až nad Bělorusko a Ukrajinu. Na frontě se v Česku vyskytovaly nárazy větru silnější než 120 km/h.
Video:  Den otevřených dveří ČHMÚ v Praze 2015
2015-05-30 12:37 UTC   Petr Dvořák
V sobotu 21. března 2015 proběhl v celém ČHMÚ tradiční den otevřených dveří. Ten je pořádán při příležitosti Světového dne vody a Světového dne meteorologie — tato data připadají na 22. a 23. března, a náš den otevřených dveří bývá vždy v sobotu, která je těmto datům nejbližší. Přichází velké množství návštěvníků, nejen v Praze, ale i na regionální předpovědní pracoviště a meteorologické stanice. V roce 2015 přálo slunečné a poměrně teplé počasí, návštěvníků bylo jako obvykle několik stovek.
Video:  Cesta na meteostanici na Lysé hoře
2015-05-30 12:36 UTC   Petr Dvořák
Výstup na Lysou horu v Beskydech s novinářem Mladé fronty Dnes Honzou Gazdíkem, v únoru 2013. Vznikla tak hezká reportáž o práci meteorologických pozorovatelů v horském terénu a jejich nelehkém životě. Ve snímku účinkuje také známá osobnost lysohorské meteorologické stanice, pozorovatel Vladimír Ondruch.